|
|
Procesy řídící sympatrickou koexistenci di- a tetraploidního cytotypu v primární kontaktní zóně chrastavce rolního (Knautia arvensis agg.)
Hanzl, Martin ; Kolář, Filip (vedoucí práce) ; Duchoslav, Martin (oponent)
Intenzivní cytotypový screening v primární kontaktní zóně cytotypů Knautia arvensis na hadcovém tělese u Mariánských Lázní odhalil značnou převahu tetraploidů (81 % subpopulací) nad zástupci mateřské diploidní rasy. Objeveno bylo rovněž jedenáct cytotypově smíšených subpopulací, ve kterých se di- i tetraploidní rostliny vyskytovaly v bezprostřední prostorové blízkosti. Cytometrická analýza téměř 5 tis. jedinců vedla i k zaznamenání dvou extrémně vzácných minoritních cytotypů (3x, 6x). Vegetační analýzy provedené na dvou prostorových škálách neprokázaly, že by se diploidní a tetraploidní rostliny lišily svými stanovištními požadavky. Na nejmenších prostorových škálách však výskyt cytotypů koreloval s mikrostanovištními podmínkami. Rozmístění jedinců obou cytotypů ve smíšených subpopulacích nebylo náhodné. Nápadná byla především tvorba cytotypově uniformních shluků a negativní prostorové korelace mezi diploidními a tetraploidními jedinci. Ve studovaných smíšených subpopulacích se přítomné diploidní a tetraploidní rostliny prokazatelně lišily poměrným zastoupením jedinců z různých kategorií životního cyklu. V subpopulacích obou cytotypů značně převládalo vegetativní rozmnožování, pohlavní cestou vznikalo v průměru pouze 7 % z nových rostlin. Srovnání cytotypů přímo in situ ve smíšených subpopulacích...
|
|
|
Procesy řídící sympatrickou koexistenci di- a tetraploidního cytotypu v primární kontaktní zóně chrastavce rolního (Knautia arvensis agg.)
Hanzl, Martin ; Kolář, Filip (vedoucí práce) ; Duchoslav, Martin (oponent)
Intenzivní cytotypový screening v primární kontaktní zóně cytotypů Knautia arvensis na hadcovém tělese u Mariánských Lázní odhalil značnou převahu tetraploidů (81 % subpopulací) nad zástupci mateřské diploidní rasy. Objeveno bylo rovněž jedenáct cytotypově smíšených subpopulací, ve kterých se di- i tetraploidní rostliny vyskytovaly v bezprostřední prostorové blízkosti. Cytometrická analýza téměř 5 tis. jedinců vedla i k zaznamenání dvou extrémně vzácných minoritních cytotypů (3x, 6x). Vegetační analýzy provedené na dvou prostorových škálách neprokázaly, že by se diploidní a tetraploidní rostliny lišily svými stanovištními požadavky. Na nejmenších prostorových škálách však výskyt cytotypů koreloval s mikrostanovištními podmínkami. Rozmístění jedinců obou cytotypů ve smíšených subpopulacích nebylo náhodné. Nápadná byla především tvorba cytotypově uniformních shluků a negativní prostorové korelace mezi diploidními a tetraploidními jedinci. Ve studovaných smíšených subpopulacích se přítomné diploidní a tetraploidní rostliny prokazatelně lišily poměrným zastoupením jedinců z různých kategorií životního cyklu. V subpopulacích obou cytotypů značně převládalo vegetativní rozmnožování, pohlavní cestou vznikalo v průměru pouze 7 % z nových rostlin. Srovnání cytotypů přímo in situ ve smíšených subpopulacích...
|
|
|
Biologie a invazivní šíření raka signálního (Pacifastacus leniusculus) na Vysočině
JUREK, Lukáš
Tato práce se zabývá problematikou nepůvodních druhů raků v Evropě, se zaměřením na Českou republiku. Hlavním druhem zájmu byl rak signální. Byla zhodnocena jeho biologie ve vztahu k invazivnímu šíření. Dále byl sestaven dosud nejaktuálnější seznam jeho známého výskytu v České republice, který byl následně po teréním průzkumu a mapování porovnán, aktualizován a obohacen o nové lokality. Areál jeho výskytu byl zkoumán na Českomoravské vrchovině, v oblasti Velkého Meziříčí. Jak se ukázalo, centrum výskytu raka signálního v České republice leží skutečně v oblasti místa jeho původního vysazení před třiceti lety u nás, v okolí města Velké Meziříčí. Rak signální se za tu dobu úspěšně rozšířil do okolí, ať už přirozeně (poproudovou a protiproudovou migrací) nebo pomocí člověka (rozvozem s násadami ryb, přímé vysazování veřejností). Obsadil všechny možné typy biotopů, od tekoucích vod obou hlavních řek Balinky a Oslavy, až po jejich přítoky - potoky různé velikosti a charakteru. Vhodné životní podmínky nalezl ale i v některých rybnících, zvláště těch méně intenzivně obhospodařovaných. Zjištěno také bylo, že v oblasti s výskytem raka signálního se nalézá dostatek populací raka říčního Astacus astacus, které na několika místech dokonce sdílejí společné prostředí. V práci bylo rovněž pojednáno o potočnicích Branchiobdella sp., jejich přítomnost či nepřítomnost na racích byla při monitoringu též sledována a následně vyhodnocena.
|
host ::
RSS.